Můj příběh

Můj nejsilnější zážitek s Lili byl okamžik, kdy jsem ji poprvé obsedla. Trávily jsme spolu nekonečné hodiny v kouzelných křivoklátských lesích, a jednoho dne, uprostřed lesní cesty, jsem na ni prostě nasedla.

Zůstala stát. Cítila jsem, jak se jí zrychlil dech a lehce se jí třásly nohy – snažila se vyrovnat s novou váhou. Čekala jsem. Po chvíli udělala první nejistý krok… a zastavila se. Pak další. A znovu. Takto se to opakovalo asi dvacet minut. A pak, najednou, se rozešla sebevědomým krokem a odvezla mě domů.

Nepotřebovala jsem žádný plán ani speciální techniku. Věděla jsem, že jsme obě připravené. Byl to okamžik naprostého propojení – důkaz, že:

Vztah založený na pozitivním přístupu, citu a oboustranné komunikaci je ta nejpevnější cesta, po které se můžete vydat.

Od té doby pro mě udělala neuvěřitelně mnoho. Společně jsme vyrazily na několikadenní puťáky, plavily se v rybníce, účastnily se výcvikových kurzů a jednou jsme dokonce zažily setkání s  obrovským stádem divočáků. Nikdy mě neshodila. Nikdy mě nezklamala. 

Vytvořila jsem si  s ní krásný vztah, který mě naplňuje a dává mému životu hlubší smysl.

K takovému vztahu ale vedla dlouhá cesta. A začátky byly náročné. Moje první kroky u koní (asi od roku 2004) vedly k horsemanshipu. Fascinovalo mě, jak může kůň a člověk spolupracovat v harmonii, a s nadšením jsem se ponořila do tohoto přístupu. Tehdy mi to dávalo dokonalý smysl. Opravdové prozření ale přišlo až o několik let později, když jsem si pořídila svého prvního vlastního koně.

Pořídila jsem si problémovou plnokrevnou klisnu jménem Natty. Kopala, vyhazovala a při představě, že jí někdo udělá kopyta, bylo jasné, že to bez sedace nepůjde. Přesto jsem ji milovala. Měla jsem ji rok a podařilo se mi její chování zlepšit o 80 %. Ale i tak jí stále chyběla jiskra v oku. 

Oči jsou oknem do duše, a když jsem se do těch Nattyných podívala, viděla jsem jen prázdnotu. Byla utrápená, bez života. Jednoho dne odešla. Ve výběhu si zlomila nohu. Otevřená zlomenina znamenala konec. Ztráta mě zasáhla víc, než jsem si uměla představit. Ale díky ní jsem se rozhodla změnit svůj přístup.

Slíbila jsem si, že příště už to bude jiné. Chtěla jsem zažít skutečné pouto – něco, co jsem s Natty necítila. Rozhodla jsem se pro koupi hříběte – koně, kterého si vychovám od malička. A tak přišla Lili.

Zpočátku jsem s Lili pracovala stále podle principů horsemanshipu, ale něco ve mně mi říkalo, že to není úplně ono. Můj vnitřní hlas neustále šeptal, že musí existovat jiná cesta. Vždycky jsem chtěla jediné – aby můj kůň byl spokojený, aby se mnou rád trávil čas a měl konečně tu jiskru v oku. 

Nevěřila jsem, že k lásce vede cesta přes nátlak nebo donucování. Nevěřila jsem, že musím se svým koněm bojovat o vůdčí postavení, nebo že ho musím neustále kontrolovat nebo trestat, aby mě respektoval. Nebavilo mě honit koně dokola po kruhovce, tlačit na něj, nebo ho dokonce uhodit, aby splnil, co od něj chci. Tohle nebyl vztah, o kterém jsem snila. Tohle jsem nebyla já.

Začala jsem hledat nové způsoby tréninku. Pomalu jsem se od horsemanshipu a různých trenérů odklonila. Tehdy jsem ještě nevěděla o pozitivním posilování, ale intuitivně jsem začala experimentovat s odměnami. 

V roce 2018 nastal průlom, když jsem narazila na Connection training, který se zaměřuje na pozitivní posilování (práci s odměnami u koní). A tak jsem odstartovala novou vzrušující cestu tréninku koní. Díky tomu jsem nasbírala znalosti a zkušenosti nejen z oblasti pozitivního tréninku, ale i z psychologie koní, biomechaniky pohybu, úpravy kopyt, bodyworku pro koně a relaxačních technik. Tyto znalosti, dnes předávám ve svém projektu Online akademie a E-knihách.

Postupně jsem začala pomáhat kamarádkám a s nadšením sledovala, jak se jejich vztahy s koňmi mění k lepšímu. Každá malá změna, každý okamžik porozumění mezi člověkem a koněm mě utvrdil v tom, že tahle cesta má smysl. Uvědomila jsem si, že své zkušenosti nechci sdílet jen s nejbližšími, ale i s dalšími lidmi, kteří touží po hlubším spojení se svými koňmi.

Dnes pomáhám lidem pochopit, jak s koňmi pracovat citlivě a s respektem, jak je trénovat pozitivním přístupem a jak o ně pečovat tak, aby mezi nimi vzniklo opravdové a pevné pouto. Mým cílem je ukázat, že spolupráce s koněm není o síle, ale o porozumění, důvěře a vzájemném naslouchání.

Našla jsem si svoji cestu a vy můžete také.