Na týden studentem u Mariuse Schneidera

06.02.2020

Marius Schenider je německý trenér akademického ježdění (Academic art of Riding) a je jedním ze žáků Benta Branderupa, kteří dosáhli titulu mistr. Týden u Maria byl naprosto neuvěřitelný. Jako student jsem měla možnost pracovat s Mariovými školními koňmi, kteří sami prošli vysokým stupněm výcviku. 

Velké díky patří poníku Silvanovi, díky kterému jsem si doplnila mezery v základních znalostech tréninku, pochopila jsem mnoho souvislostí, naučila jsem se lépe vnímat své tělo a dávat si opravdu velký pozor, jak se svým tělem pracuji. 

V průběhu celého týdne bylo možné sledovat také ostatní lekce studentů Maria s různým stupněm výcviku jejich koní. A nemalé díky patří Kristě Koudelové, která je praktikantkou na Moorhofu a už přes rok studentkou u Mariuse. Krista mi ukázala další práci se svým koněm Hebem, vysvětlila mi některé pokročilejší věci a další věci, co se koňského těla týče a jeho fungování týče. 

Témata, která jsem za týden probírala:

Den 1:

Při první lekci se mě Marius ptal na mé zkušenosti s AaoR (Academi Art of Riding), na mého koně, a na naše cíle. Prvním tématem, které Marius projde se všemi svými nováčky je vodění.

Při vodění by měl kůň jít vedle nás (s hlavou mírně před našimi rameny), neměl by zůstávat za námi, neměli bychom ho za sebou táhnout, neměl by nás předbíhat. Kůň by měl reagovat na náš signál k zastavení a na signál pro rozejití. Vodění je základem pro další jemnou akademickou práci. Proto se Marius v první lekci zaměřuje právě na vodění, zastavení a rozcházení na jemné signály. Vodění je také dobrý způsob, jak uvolnit koně i sebe a jak se na sebe společně napojit (togetherness).

Dalším tématem první lekce byl suppleness (ohebnosti, pružnost). Se Silvanem jsem pracovala na snížení hlavy a dále na stellingu. Marius mi podrobně vysvětlil roli stellingu v ohýbání koně, různé problémy, které mohou nastat při učení a jejich korekci. Učila jsem se vidět a hlavně cítit správný pocit v ruce. I přesto, že jsem pracovala se vzdělným Mariovým koněm, který tedy na mé signály reagoval ihned, Marius mi vysvětlil krok po kroku, jak na cvičení s koněm začátečníkem.  

Den 2:

Lekce pokračovala opět se Silvanem. Tématem tohoto dne byla vodění z pozice před koněm na rovné linii a na kruhu. Pozice má své výhody, ale i nevýhody. Z pozice před koněm můžete opravdu vidět, co se děje v těle koně a můžete snadno opravovat jak ramena, tak záď koně. Nevýhodou je, že můžeme koně svým postojem hodně blokovat a naší křivostí při chůzi zpět způsobovat křivost koně. Při této pozici si musíme hlídat a uvědomovat vlastní tělo, pozici ramen, rovnoměrnou váhu na obou končetinách. 

Kůň by nás měl být schopen následovat v naší stopě, bez tahání za vodítko a měl by držet stejné tempo a vzdálenost od nás. V lekci jsme zopakovali stellning a suppleness a návazali jsme s ohýbáním koně (bending). Marius mi vysvětlil, jak používat pomůcky rukou a jak je kombinovat se signály bičíkem pro žádost o stellning a bending v kroku.

Bonus tohoto dne. Máriuv tatínek nám uvařil vynikající oběd.

Den 3:

Třetí den jsem se věnovala došlapování zadní nohy koně pod tělo (stepping under). Jednu lekci jsem měla s Carinou (partnerka Maria). Carina vysvětluje základy opravdu velice do detailu a lekce s ní byla velice příjemná. Napřed jsme opravovali můj kruh (ano správně, můj kruh, mé postavení, moji váhu, a celkově postoj těla. 

V závislosti od toho jsem si mohla vyzkoušet, jak postavení mého těla ovlivní kvalitu Silvanova kruhu. Dále mi vysvětlila, proč je podkračování vnitřní zadní končetiny důležité ve výcviku koně a jak cvik naučit v zastavení. Probrala se mnou problémy, které mohou nastat a jejich případnou korekci. V další lekci dne jsme se zaměřovali na podkračovánání vnitřní zadní končetiny v kroku.

Den 4.

Lekce byla opět s Carinou a začínala opakováním z předešlého dne, tedy podkračováním vnitřní zadní končetiny více pod střed těla. K tomuto cviku jsme přidaly úvod do dovnitř plece na kruhu. Opět jsem si hrála s pozicí svého těla a pozorovala, co to dělá s rovnováhou a tělem koně. V odpolední lekci jsme se věnovaly lonžování. Carina opět podrobně vysvětlila a dokonce názorně předvedla, jak mám používat své tělo (jako primární pomůcku), dále signály bičíku a jak všech, co jsem se do teď naučila můžu převést jednoduše do lonžování a práci na větší vzdálenost.

Bonusem dne byla práce s Heboušem, koníkem od Kristiny Koudelouvé, praktikantky na Moorhofu u Maria. Hebe je obrovský kus koně a práce sním byla pro mě náročná (když je zadek koně vyšší než já samotná, už to hold není úplně ono). S Kristou jsme se dostaly hlouběji k dovnitř pleci na kruhu v různých pozicích, řešily jsme opět práci s tělem, half-halty, dovnitř záď a mnoho dalšího. 

Den 5

Tento den byl náš poslední tréninkový. V průběhu tréninku jsme prošly vše, co jsem se doposud naučila, pořešily jsme některé mé dotazy. V tréninku jsme pokračovaly v lonžování, krok, klus, ohýbání a podkračování vnitřní zadní pod tělo. S Kristou jsme pak odpoledne pokračovaly opět s Hebem a zaměřili jsme se na problém špatné rotace vnitřní kyčle koně.

V průběhu týdne se probírala další témata ostatních studentů přes práci na dlouhých otěžích, školním zastavení, piafě, rovnováze, korektním ohnutí, mnoho a mnoho dalšího. Určitě můžu výlet na Moorhof dopoučit. Já jsem byla ráda, že se školním koněm jsem se každý den naučila mnoho nového a hlavně jsem mohla pochopit základní koncept a se školním koněm jsem měla možnost naučit se opravdu cítit a vnímat správný pocit v ruce. Díky všem zúčastněným za skvělé rady a tréninkové tipy.

Na Moorhofu byla opravdu velká zábava ...


Lucie Kolářová: Učím lidi, jak s koňmi pracovat s citem a respektem, jak je trénovat pozitivním přístupem a jak o ně pečovat tak, aby mezi nimi vzniklo opravdové a pevné pouto. Spolupráce s koněm není o síle, ale o porozumění, důvěře a vzájemném naslouchání. Můj příběh najdete zde.