Akademické jezdecké umění

Mezi moderní tréninkové metody, které zahltily internet, patří akademické jezdecké umění podle Benta Branderupa. Tento jezdecký mistr zasvětil svůj život studiu umění starých mistrů a navrácení jejich znalostí a zkušeností zpět do tréninku koní.

Bent Branderup navštívil vysoké jezdecké školy napříč Evropou, aby studoval tréninkové techniky mistrů, jako byli Don Javier Garcia Romero (Španělsko), Nuno Oliveira (Portugalsko) a Egon von Neindorff (Německo). Veškeré své znalosti, filozofii a techniky předává prostřednictvím jezdecké akademie v Dánsku.

"Drezura je zde pro koně a ne kůň pro drezuru."

Akademické ježdění vychází ze znalostí starých mistrů, jako byli Xenofón, Pluvinel, Guérinière a Newcastle. Jeho cílem je práce s koněm tak, aby vedla k fyzické i psychické rovnováze. Výcvik je veden srozumitelně a jasně, přičemž jednotlivá cvičení mají probouzet krásu, hrdost, odvahu a sílu koně.

Správně vycvičený kůň je jemný a ochotný, dokáže nést sebe i jezdce v rovnováze. Každý cvik by měl provádět s radostí a lehkostí, protože jedině tehdy lze vidět koně v jeho plné síle a eleganci. Výcvik probíhá postupně a citlivě, aby nedocházelo k přetěžování svalů, vazů ani chrupavek a aby se předcházelo zdravotním komplikacím. 

"Učením se jezdeckého umění společně s koněm můžete dosáhnout vyššího smyslu a kvality života."

V akademickém ježdění se koně učí reagovat na jemné pomůcky, přičemž základem komunikace je práce ze země, lonžování, práce na ruce a ježdění. Trénink spočívá ve spojení našich záměrů a cílů s potřebami koně, čímž se vytváří harmonie a lehkost mezi jezdcem a jeho koněm.

Jezdec se učí vnímat svého koně, porozumět jeho pohybům a řeči těla i principům jednotlivých cvičení. Výcvik začíná prací ze země, kde je kůň systematicky připravován na práci pod sedlem. Učí se natáhnout hlavu dopředu a dolů, hledat ruku jezdce, správně se ohýbat a došlapovat zadními nohami pod těžiště.

Cílem výcviku je posílení horní linie koně, zvýšení flexibility a schopnosti nést více váhy na zadních nohách. Kůň by měl odlehčit předek, zvednout hrudní koš a základnu kohoutku. Akademické ježdění klade důraz na posílení a pružnost zadních nohou, spíše než na shromáždění koně pomocí otěží, jak to lze dnes často vidět na sportovních soutěžích.

Postupně se ohebnost a nosnost zadních nohou zlepšuje, což umožňuje koně vést ke shromáždění v různých chodech, například:

• Školní zastavení a leváda (v zastavení),
• Piafa (shromážděný klus),
• Shromážděný cval, ze kterého vzniká terre à terre (dvoutaktní cval).

Mezi žáky Benta Branderupa patří i Angelica Hesselius, která jako první začala kombinovat metody akademického ježdění s pozitivním posilováním. V Online akademii učím základy akademické práce.